Mixík

Bájná Atlantida

Někde daleko za Héraklovými sloupy, tedy za Gibraltarem, ležela prý ve starověku země s neobyčejně vyspělou kulturou. Měla důmyslné státní zřízení, velkolepé stavby a nesmírné bohatství. Během jedné jediné noci se však země propadla do moře, snad následkem zemětřesení, sopečné erupce či jiné katastrofy.


Zkrátka zmizela. O Atlantidě se dozvídáme v dílech Platónových, která zaznamenávají vyprávění dřívějšího řeckého filosofa Solóna. A ten se zase o této tajemné zemi doslechl na svých cestách od egyptských kněží. Osud legendární země od pradávna vzrušoval a zneklidňoval nejen filosofy, básníky a umělce, ale také vědce, kteří toužili najít důkaz o její existenci. A tak stále přibývalo hypotéz a domněnek, od těch seriózních a vědecky podložených, až po úplné nesmysly. Bájná Atlantis již byla umístěna doprostřed Atlantského oceánu, vědci ji hledali v Mexiku, severní Africe a dokonce i na Krymu.

Podle jiné teorie ležela Atlantida na středomořském ostrově Théra, který byl ve starověku zničen mohutným sopečným výbuchem. Existovala nebo ne? Proč tak náhle zmizela? Zachránil se někdo z jejích obyvatel? A kde se vůbec vzala tak vyspělá kultura v počátcích civilizace? Je možné najít nějaký důkaz o její existenci? Atlantida se stala záhadou, studnicí otázek, na které už sotva kdo najde odpověď. A právě to ji dělá tolik přitažlivou, proto se k ní neustále obrací naše pozornost. Lidská mysl potřebuje bádat, přemítat, hledat řešení, ale také žasnout a občas i strnout údivem. A pátrání po tajemstvích Atlantidy se pro mnohé stalo cestou, která tuto lidskou touhu naplňuje. Jedním z těch, komu tato záhada nedala spát, je akademický sochař Miroslav Machala. Tento dobrodruh se intenzivně zajímá o geologii a archeologii, zvláště ve spojení se starověkými kulturami Evropy, Afriky a Ameriky.